Na nejvyšší úrovni jsou fyzické rozdíly mezi závodníky malé. O medailích pak často rozhoduje hlava. Každý to ví, každý to říká. Ale kolik z nás ji opravdu trénuje?
Právě na to jsem se zeptal ve své bakalářské práci na VŠTVS Palestra. V lednu a únoru 2025 vyplnilo můj dotazník 20 reprezentantů ČR z ASC Dukla Praha — 9 kanoistů a 11 kajakářů ve věku 18 až 33 let. Čtyři z nich mají zkušenost z olympijských her.
Hlavu trénuje systematicky jen jeden z dvaceti
Na otázku, jestli používají nějakou psychologickou přípravu, odpověděla ano jen polovina. Když jsem se ale ptal na konkrétní metody, aspoň jednu uvedlo 19 z 20. Hodně lidí tedy s hlavou pracuje, jen tomu tak neříká.
Háček je v pravidelnosti:
- 80 % používá psychologické metody nepravidelně, spíš když je potřeba.
- Jen jeden z dvaceti má psychologickou přípravu systematickou a dlouhodobou.
- 70 % si ji vede samo. Se sportovním psychologem pracují jen čtyři.
Pro srovnání: medián byl 10 tréninků týdně. Na vodě a v posilovně máme každou jednotku naplánovanou, hlava jede na improvizaci.
Co používáme nejčastěji
- Stanovování cílů — 65 %
- Vizualizace — 60 %
- Relaxační techniky — 50 %
- Koncentrační techniky — 40 %
- Mentální trénink jako samostatná věc — 20 %
Za nejúčinnější považují závodníci vizualizaci. Někdo si před závodem představuje celou trať, jeden si ji rozloží na úseky, které zná z tréninku, jiní se vidí na bedně.
Kde hlava rozhoduje nejvíc
Víc než polovina (11 z 20) nejvíc cítí vliv psychiky na závodech a těsně před nimi. Jeden kluk napsal, že díky stresu se víc soustředí a jede rychleji než v tréninku.
Vzájemné ovlivňování hlavy a těla vnímá 95 % z těch, kdo odpověděli, tři čtvrtiny zaškrtly „určitě ano“. Jeden respondent odhadl, že psychika tvoří až 80 % úspěchu.
Co nás nejčastěji vyhodí z koncentrace během závodu:
- únava — 6 lidí
- vítr a vlny — 5 lidí
- nečekané situace, třeba když je před tebou soupeř, který by měl být za tebou — 3 lidé
Vítr a vlny. Moje letošní mistrovství světa v Poznani je přesně o tomhle.
Rituály před startem
Tady to začíná být zajímavé. Nejčastěji je to hudba (6 lidí) — konkrétní album jen na závody, „Empire State of Mind“ nebo „Lose Yourself“ od Eminema. Pak vlastní rozcvička (5) a dechová cvičení (3), jeden kluk k tomu používá dechový trenažér Spirotiger.
A pak jsou rituály, které bych nevymyslel:
- utáhnout před startem všechny šroubky v lodi,
- modlitba před odjezdem od mola,
- celý závodní den jako rituál — od snídaně přes rozcvičku po oblečení,
- a jeden, který si nechám pro sebe. Řeknu jen, že souvisí s tím, aby „forma zůstala v rukou“.
Pět lidí žádný rituál nemá, nebo si ho neuvědomuje.
Hlava mimo vodu
63 % používá techniky ze sportu i v běžném životě. Nejčastěji ve škole u zkoušek (7 lidí), při stresu za volantem nebo ve vztazích. Jeden kluk používá dechová cvičení, když je naštvaný.
Jak to mám já
Můj rituál je vždycky stejný. Zhruba hodinu a půl před závodem se jdu rozjet na vodu, abych hodinu před startem vylezl ven. Převleču se do závodního, nahodím dres a sluchátka a přejdu do zóny.
Od té chvíle se soustředím jen na sebe. Ještě se trochu rozcvičuju a držím se v pohybu, abych nezatuhl.
Co si z toho beru
Hlava je v naší přípravě nejméně naplánovaná věc, i když všichni víme, jak moc rozhoduje. Většina z nás si pomáhá sama, podle citu.
Zdroj: Hrabal, A. (2025). Psychologická příprava u rychlostních kanoistů a kajakářů. Bakalářská práce, VŠTVS Palestra. Dotazník, 20 reprezentantů ASC Dukla Praha, leden–únor 2025, anonymně.