Na vodě
Kanoistiku jsem začal dělat v Kojetíně na Přerovsku. V roce 2017 jsem byl se čtyřkanoí čtvrtý na juniorském mistrovství světa v Rumunsku — Kojetín měl svého závodníka na světovém šampionátu po zhruba dvaceti letech.
Od roku 2018 závodím za ASC Dukla Praha a trénuju v Praze v tréninkové skupině Libora Dvořáka.
Proč právě
dvoustovka
Dvoustovka je nejkratší trať v rychlostní kanoistice. Ve finále jede devět lodí a mezi prvním a devátým bývá často jen sekunda. O pořadí rozhodují desetiny.
Na takové trati se nedá nic dohnat. Pokazíš start a je hotovo, druhou šanci nedostaneš.
A právě tohle mě na ní baví. Celý rok práce se sečte do čtyřiceti sekund.
Kde jsem
teď
Zlomový byl rok 2025. Do té doby jsem se na seniorské úrovni pohyboval hlavně v deblkanoi a v C1 na dvoustovce jsem startoval jednou. V Miláně jsem se poprvé dostal do finále A na mistrovství světa a skončil osmý.
V roce 2026 jsem odjel celou sezónu Světového poháru a na mistrovství Evropy v Portugalsku skončil šestý. Tam jsem taky zajel svůj osobní rekord — 39,149 sekund.
Na mistrovství světa v Poznani to nevyšlo. Celou dobu jsem se pral s větrem, nepovedlo se mi zajet to, na co mám, a skončil jsem patnáctý. Hodně mě to mrzí, ale takový je sport. Do další sezóny jdu o to hladovější.
Na letošním mistrovství republiky jsem nestartoval, protože jsem se chystal na mistrovství světa.
Na
videu
Jak vypadá náš tréninkový týden na jarním soustředění v Chula Vista v USA.
Přehrát video Jak vypadá náš tréninkový týden v USA (otevře se v novém okně)
Na dvoustovce se nedá nic dohnat
Mimo
vodu
Na VŠTVS Palestra jsem vystudoval kondičního specialistu se zaměřením na fitness. Kondiční příprava mě baví i mimo vlastní trénink a už devět sezón si všechno zkouším nejdřív na sobě.
Za ty roky v reprezentaci jsem pochopil, že závod se nevyhrává jen na vodě. Stejně důležitá je silová příprava, spánek, jídlo a hlava.
Na Instagramu z toho ukazuju všechno, i dny, kdy to nejde.