Když řeknu, že dělám kanoistiku, většina lidí si představí raft nebo vodní slalom. Divokou vodu, branky, helmu. Někdo si představí i veslování. Moje realita vypadá jinak: klidná hladina, devět drah vedle sebe a start, po kterém se nikdo nedívá doleva ani doprava, sem tam možná jo.
Rychlostní kanoistika je olympijský sport na stojaté vodě. Kdo projede cílem první, vyhrál. Nic víc v tom není. A právě v tom je to těžké.
Kajak, nebo kánoe?
V rychlostní kanoistice se závodí na dvou typech lodí.
Kajak (K) — závodník sedí a pádluje oboustranným pádlem, listem vlevo, listem vpravo. Směr lodi řídí nohama pomocí kormidla.
Kánoe (C) — na té jezdím já. Klečím na jednom koleni a pádluju jednostranným pádlem, jen na jedné straně lodi. Kormidlo kánoe nemá, takže směr držím jen technikou záběru. Když záběr není „čistý“, loď uhýbá a každá korekce stojí čas.
Lodě a tratě
Závodí se v jednotlivcích i posádkách:
- K1, C1 — jednotlivci
- K2, C2 — dvojice
- K4, C4 — čtyřkajak a čtyřkanoe
V posádce nestačí být silný a individuálně nejlepší. Všichni musí zabírat přesně ve stejném rytmu a trefovat se do záběrů, jinak loď nejede. Na čtyřkánoi jsem párkrát závodil, takže vím nebo aspoň tuším, jak moc na souhře záleží.
Tratě jsou čtyři: 200 m, 500 m, 1000 m a 5000 m. Pak jsou ještě maratonské tratě, ale to je úplně jiná disciplína a nemám v ní takový přehled, tak je tady nechám stranou.
Na krátkých tratích rozhoduje rychlost, technika a silová vytrvalost. Na dlouhých hlavně vytrvalost a taktika, i když bez techniky a rychlosti to nejde ani tam. Kdy nastoupit, kdy šetřit síly, komu se chytit na vlnu.
Já se specializuju na C1 200 m, nejkratší trať. Trvá kolem čtyřiceti sekund, můj osobní rekord je 39,149 s. Ve finále jede devět lodí a mezi prvním a devátým bývá často jen sekunda. Pokazíš start a je hotovo, druhou šanci nedostaneš.
Na čem výkon stojí
Když jsem psal bakalářku na VŠTVS Palestra, rozebíral jsem, z čeho se výkon v kanoistice skládá. Odborná literatura uvádí pět složek:
- Tělo — délka paží a trupu a jejich poměr rozhodují o tom, jak dlouhý a účinný je záběr. U vrcholových kanoistů se uvádí zhruba 41 % rychlých a 59 % pomalých svalových vláken.
- Kondice — síla a vytrvalost, abys překonal odpor vody a udržel tempo až do cíle.
- Technika — nejsilnější závodník nevyhraje, když mu loď po každém záběru uhne jinam.
- Taktika — hlavně na delších tratích. Na dvoustovce je taktika jednoduchá: jeď naplno od startu do cíle.
- Hlava — zvládnout nervozitu na startu, udržet soustředění, když tělo začne tuhnout.
Tréninku se věnuju jedenáct měsíců v roce. Voda, silová příprava, vytrvalostní příprava, strava a regenerace. Všechno kvůli pár desítkám sekund na závodech.
Proč na hlavě záleží víc, než si lidi myslí
Na nejvyšší úrovni jsou fyzické rozdíly mezi závodníky malé. O medailích pak často rozhoduje to, kdo si v rozhodující chvíli věří a nepodlehne tlaku.
Tomu jsem věnoval celou bakalářskou práci. Ptal jsem se dvaceti reprezentantů z Dukly, jak pracují s hlavou. Co jsem zjistil, sepíšu v jednom z dalších článků.
Kde to vidět
Hlavní závody sezóny jsou Světový pohár, mistrovství Evropy a mistrovství světa. Moje výsledky od roku 2017 najdeš na stránce Výsledky. Jak vypadá trénink a závody zblízka, ukazuju na Instagramu (otevře se v novém okně).
Zdroje: Mezinárodní kanoistická federace (ICF); Mareš (2003); Dovalil a kol. (2002) — převzato z mé bakalářské práce Psychologická příprava u rychlostních kanoistů a kajakářů (VŠTVS Palestra, 2025).